Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Generativita a stagnace u lidí ve střední dospělosti v souvislosti s charakteristikami rodiny původu
Millová, Katarína
Cílem výzkumu bylo prozkoumat vztah mezi generativitou, stagnací a charakteristikami rodiny původu (SES rodičů, vztahy rodič-dítě a typ rodiny). Vycházeli jsme z McAdamsova a de St. Aubinova modelu generativity, modelu stagnace Bradleyové a vlastní rodinné typologie (harmonická, průměrná, disharmonická a neúplná rodina). Participanti (N=77, 52-54 let, 33 mužů) jsou součástí Brněnského výzkumu celoživotního vývoje člověka a vyplnili baterii dotazníků měřících stagnaci (BSS), generativní zájem (LGS) a jednání (GBC). Charakteristiky rodiny původu byly zjišťovány v průběhu dětství i dospělosti: SES rodičů (vzdělání a povolání) a typ rodiny (10 let), vztah rodič-dítě (15 let) a retrospektivní interakce mezi rodiči a dítětem (47-49 let). Lidé z harmonických rodin dosahovali významně vyšší úrovně generativity a nižší úrovně stagnace. Participanti s výše vzdělanými matkami dosahovali vyšší úrovně generativního jednání. V oblasti interakce mezi rodiči a dítětem jsme zjistili pouze významný negativní vztah mezi stagnací a retrospektivně hodnoceným zájmem rodičů.
Motivace romských dětí ke vzdělávání a učení
Procházka, Martin ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Práce se zabývá problematikou motivace romských dětí k učení. Vychází z obecného předpokladu, že motivace romské minority je odlišná, než u majority. Prakticky se tato situace ve výuce může projevovat neochotou se učit, narušováním edukačního procesu, nenavštěvováním ZŠ a nepokračováním v další formě vzdělávání. Teoretická část práce se zaměřuje na popis specifik Romů. Především v souvislosti s prostředím rodiny, v němž romské děti vyrůstají a které formuje jejich postoje. Určuje též míru motivace k učení, která tvoří základní pilíř úspěšnosti žáka. Motivující skutečnosti se liší nastavením hodnoty vzdělání v sociokulturním kontextu romské minority. Obsahem praktické části byl kvalitativní etnografický výzkum. Cílem výzkumu bylo analyzovat motivaci romských dětí ke vzdělání. Metoda pozorování se vztahovala k výzkumným otázkám: Jak působí sociokulturní a odlišná historická východiska na motivaci romských dětí k učení? Jaké jsou kritické momenty u romských dětí a motivační krize ovlivňující vztah k učení v kontextu prostředí sociálního vyloučení? Výzkumný vzorek, který jsem zkoumal, byl vygenerován mezi dětmi navštěvujícími nízkoprahové zařízení. Výchozí bylo především pozorování programů edukativního charakteru, ale též nestrukturované rozhovory s romskými dětmi a dospívajícími, převážně ze...
Generativita v mladé dospělosti: pilotní studie
Millová, Katarína ; Lacko, D. ; Pástorová, I. ; Pecková, A.
Generativita jako tvořivost, produktivita, péče o druhé lidi a předávání hodnot dalším generacím je důležitým vývojovým úkolem, který by měl být naplněn v dospělosti. Pro její rozvoj je důležitá mladá dospělost a dokonce některé složky mohou dosahovat svého vrcholu právě na začátku dospělosti. Cílem výzkumu bylo získat vhled do generativity vmladé dospělosti v kontextu dalších osobnostních charakteristik. Soubor tvořilo 54 studentů VŠ (24 žen, průměrný věk 21,4 let), kteří vyplnili online dotazníky: LGS - generativní zájem, GBC /n- generativní jednání, Gen-Current - struktura generativity, Inventory of the Dimensions of Emerging Adulthood, Dotazník sociální selekce, optimalizace a kompenzace a Self-Concept Clarity Scale. Dotazník aktuální generativity byl u mladých dospělých použit poprvé. Popisuje sociální, kulturní, technickou a ekologickou generativitu. Faktorová analýza (rotace varimax) nepotvrdila existenci těchto typů jako samostatných faktorů. Korelační analýza odhalila vztah mezi generativitou a experimentováním, zaměřením na sebe (pouze LGS a /nGen-Current) a ostatní (Gen-Current) a sociální seberegulaci (GBC, Gen-Current). U jasnosti sebepojetí se žádné významné vztahy nepotvrdily. Genderové rozdíly v generativitě jsme nezjistili. Nejvýznamnějším prediktorem generativity byla sociální seberegulace (generativní zájem), experimentování (generativní jednání) a zaměření na sebe (struktura generativity).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.